Ve světě po Pádu se již nenachází mnoho munice. Většina zbraní byla použita v prvních desetiletích po Pádu. Nyní je munice velice málo a ostře nabitá funkční zbraň je vzácnost. Na druhou stranu i nenabitá palná zbraň je velmi cenná. Koneckonců kolik lidí si chce na svojí vlastní kůži vyzkoušet jestli je zbraň v rukou oponenta nabitá?
Díky tomuto nedostatku munice do palných zbraní se pochopitelně rozmohly zbraně chladné, jak střelné, tak na boj zblízka. Z těch jsou velmi oblíbené buď menší skladné zbraně (nože, mačety, menší sekerky) nebo naopak větší obvykle ratišťové zbraně (kopí, oštěpy a různé čepele na klacku) výjimečně, a to spíše, jako póza zbraně těžké (obouruční sekery, kyje, masivní řetězovité zbraně). Ze střelných zbraní jsou pak nejoblíbenější kuše a to pro jejich pohotovost – kuše je schopná vystřelit po celou dobu, co je nabitá. Na rozdíl od méně používaného luku, který se hodí spíše na lov.
K použití palných zbraní většinou příliš nedochází, každý šetří munici a k opravdové střelbě dochází jen v případě pokud někdo potřebuje opravdu hodně rychle vyhrát nebo zastrašit nepřátele.
Většina zbraní a zbrojí je improvizovaně vyrobená z dostupných materiálů. Překované kusy železa, skla, ale i plastiku. Velkou hodnotu mají všechny zbraně a zbroje, které k tomuto účely sloužily už od svého vyrobení. Obvykle se jedná o nože a sekery. Kevlarové vesty apod, ztratily rozmachem chladných zbraní téměř smysl. Nastoupily zbroje, chránící před útoky chladnými zbraněmi. Jak zbraně tak zbroje se ale nepodobají svým středověkým sestřičkám. K tomuto stavu bude potřeba je pár desítek let vývoje v řemeslné výrobě, která Pádem hodně ztratila…
Tento příspěvek byl publikován dne 1. 3. 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat