SpP 4 - Praha

Chceš slyšet o Praze?? Já byl nejblíž na dohled! Přímo do ní bych nevlez! Lidi z osad okolo tam posílají různý chudáky a vyhnance, protože je jistý, že tam zařvou. Někdy dokonce jejich smrt očumujou odněkud z kopce nad Prahou. Hnus!
Praha je prej plná Špíny a je skoro nemožný tam přežít. I tak tam ale prej nějaký lidi bydlí. Jenže tam nemají z čeho žít, takže si rádi přivydělaj na každým, kdo přileze zvenku. Jo, klidně tě podříznou a o všechno oberou. Některý jsou i lidožrouti, takže z tebe zbydou jen kosti! No já bych tam nikdy nelez, ale různý magoři a Hledači to zkouší furt. Hovada...

Lidmi z venku je Praha obvykle vnímána jako hodně nebezpečné a zaostalé místo. Hodně za to můžou Lovci, kteří se volně pohybují po jejích hranicích a loví každého, kdo se přiblíží. Ani přímo v centru není bezpečno. Špíny je tu opravdu hodně a různé nezávislé malé gangy si přivydělávají stejně jako Lovci - buď okrádáním nově příchozích, nebo v horším případě jejich zabíjením.

S okolním světem se donedávna Praha moc nestýkala. Od jihu je izolovaná hustým pralesem a také územím Lovců. Dále na jih se nachází zemědělské osady, které ale nyní sužuje mrzácké povstání vedené Sirotky. Sirotci se už skoro rok mstí za svůj špatný život a ovládají rozsáhlou oblast až k bažinám a horám na jihu.
Na východní straně se pak lidi bojí vstoupit do teritoria Ohnivých jezdců. Jediným bezpečným ostrůvkem je obchodní stanice Opatov, vedená Opatem. Zde jsou Jezdci ochotní přijmout návštěvy v relativním míru. Hodně se zde obchoduje s otroky a naloupenými předměty. Dostat se sem však vyžaduje určité známosti.
Ze západu a specielně pak jihozápadu je Praha izolovaná rozsáhlými ložisky Špíny. Těmi se nechce procházet ani zkušeným Hledačům. Za nimi se nachází Uhelná liga. Svaz osad zformovaný kolem Kladna. Uhelná liga je na dost vysoké technologické úrovni a někteří ji srovnávají s Jednotou.
První osady Jednoty se nachází hned za několika zákruty Vltavy směrem od Prahy na sever. Mezi jejím územím a Prahou se nachází neobydlená země nikoho. V současné době je to také oblast hlídek a občasných bojůvek. Praha je totiž s Jednotou ve válce. Na severovýchodě se o území dělí Jednota s Ohnivými jezdci. Přechod přes toto území je dost riskantní, i když s Jednotou se dá celkem rozumně domluvit.

I přes tuto nepřístupnost chodí dovnitř a ven z Prahy mnoho obchodníků. Na jejích hranicích se nalézá několik obchodních stanic, zaměřených především na zákazníky, kteří se sami do Prahy neodváží, ale přesto mají zájem o zboží z ní.

Velice atraktivní obchodní stanice jsou Prosek a Střížkov. Je to jakési styčné místo s Metroplexem. Je to velice zajímavý, několika úrovňový trh svažující se ke kolejím v podzemí. Tudy (a v podstatě z libovolné stanice červeného metra) se dá dostat do centra Plexu a tím i do centra Prahy. Běžně se chodí přímo po kolejích s lucernou v ruce. Vozidla, která se po kolejích prohánějí, jsou obvykle na lidský pohon (páková nebo šlapací) a jsou vybavena zvony, které zvoní v pravidelném rytmu. Je dobré jít jim z cesty. Motorová vozidla po kolejích jezdí zřídka. Samotná Souprava pak jen za velmi speciálních okolností.
Hlavní sídlo Plexu je ve stanici Muzeum, ale Plexaři jsou roztroušení po celé trase a žárlivě střeží svůj majetek. Sejít z vyznačených cest je nejen nebezpečné, ale i trestané. Larp se odehrává na Proseku - stanici, která je podobně jako Střížkov na pomezí podzemí a povrchu. Střešními okny sem ve dne proniká sluneční světlo a je zde ještě celkem dýchatelný vzduch.

Pražané se v nepřehledných, zarostlých a neobydlených troskách města soustřeďují do několika organizovaných osídlených „ostrůvků“. Jsou to různé menší tábory a obchodní stanice, a pak několik větších, často vybudovaných na troskách předPádových pevností. To jsou především sídlo Kongresu na Vyšehradě a Recyklérů na Hradčanech. Dále Skleník Samaritánů a nyní nově i nadzemní obchodní stanice Metroplexu. Metroplex sám se za svých deset let existence tak proslavil, že se o něm vypráví i mimo Prahu. Nový tábor vnikl kolem Tří prstů (Žižkovská televizní věž), které vždy bývaly hodně živým místem. Bydlení ve zdánlivém bezpečí desítky metrů nad zemí bylo předmětem častých sporů mezi menšími skupinkami a jednotlivci, a tak se obyvatelstvo Tří Prstů měnilo dost často. Nyní zde už déle jak půl roku sídlí mocně chráněná a bohatá sekta Děti světla.

Prahou vede několik širokých cest, které ještě nezabrala vegetace. Zbytek je zasypaný troskami nebo zarostlý neprostupnými křovinami. Většina cihlových domů už dávno spadla a zajímavé jsou už jen jejich sklepy. Pohybovat se v troskách je velmi nebezpečné, kromě rizika propadnutí do zmíněných sklepů také hrozí zavalení nebo prostě zásah Špínou, která je téměř na každém kroku.
Větší betonové domy stojí. Nejznámější jsou asi Dvě věže, které obývá Kongres. Tím samým směrem je ještě několik takových domů. Několik jich stojí na Pankráci, kde měli být původně ubytováni dělníci pracující na obnově Metra. Právě zde povstal Pankrác a vedl své lidi do boje. Pak je tu ještě věž na Kačerově, kde prý sídlil vůdce klanu Lovců.

Z mostů přes Vltavu stojí pouze Velký betonový (Barrandovský) most, Kamenný (Karlův) most (z části pobořený) a Severní most (Barikádníků). Zbylé jsou částečně nebo zcela zničené.
Pro spoustu odvážlivců z Prahy i odjinud jsou velmi lákavé různé vstupy do podzemních tunelů a stok. Městským podzemím se dá procházet celé hodiny a mimo Špíny je tam možné najít spoustu techů a údajně i různé ještě neotevřené bunkry a sklady.

Nechvalně proslulé místo je Kopec duchů (Žižkov). Legendární kopec, na kterém prý pradávný bojovník na hlavu porazil vojska cizáků. Někdy dávno, zřejmě ještě před Pádem, mu zde byl vztyčen obrovský památník, který je jednou z dominant Prahy. Je to ale prokleté místo. V lese kolem památníku jsou na stromech rozvěšené kosti a kusy železa, které pohupováním ve větru vydávají protivné zvuky. Občas se tam někdo vydá, ale pak se radši rychle vrací zpět. Občas se prý někdo nevrátí.

V místech, kde byla před Pádem městská zeleň, je nyní hustý prales. Někteří odvážlivci do těchto ostrovů přírody vyrážejí lovit zvěř, případně sbírat dřevo. Další užitkový materiál získávají Pražané rozebíráním trosek domů, čímž stále více napomáhají přeměně města v džungli. Nalézt čistou vodu je dost problém, ale každá skupina obyvatel má své tajné a střežené zdroje. Největší zásobárna pitné vody je Podolská vodárna patřící Kongresu. Špinavé vody je v Praze dost, především ve Vltavě, ke které se nikdo kromě Vyvrženců raději moc nepřibližuje.